Počátkem 20. století začal řídit své první vykopávky v Údolí králů. Do některých hrobek zavedl elektrické osvětlení, podařilo se mu odhalit vyloupené hroby faraona Thutmose IV. a královny Hatšepsut. Po incidentu s výpravou opilých francouzských turistů byl ale Carter politickým tlakem v roce 1905 zbaven úřadu. Posléze se dostal do služeb britského lorda Carnarvona, který se stal jeho mecenášem. Bohatý šlechtic a nemajetný archeolog tvořili nesourodý tým a moc se nemuseli. Zároveň se ale potřebovali a měli společný cíl.

Zatímco Davis objevoval hroby slavných vládců, Carterovi nezbylo než jen čekat na "paběrky". I z nich ale posléze vydedukoval, že Davis cosi přehlíží. V Údolí králů se totiž našly zlaté plíšky s vyobrazením mladého faraona Tutanchamona na koni, později přibyl i nález rituální jámy s balzamovacími předměty, které nesly jeho faraonské symboly. Davis prohlásil, že Tutanchamonovu kryptu již odhalil a Údolí králů s klidným srdcem opustil. Carter o tom ale pochyboval a brzy po Davisově smrti měl jeho omyl také prokázat.

Jméno v podstatě nevýznamného Tutanchamona, jednoho z posledních vládců 18. dynastie, se rozletělo do světa. Carter slavil, ale i nadále pracoval pod velkým tlakem, několikrát se dokonce zhroutil, hrobku uzavřel a na pár dní zmizel, což vyvolávalo mezi ním a Carnarvonem hádky. Krypta obsahovala netknutou pohřební výbavu - trůn, šperky, sošky, válečné vozy či oděvy čítaly na tisíce kusů a dnes zabírají 12 místností Egyptského muzea v Káhiře. Skvostem je ale především sarkofág a světoznámá zlatá posmrtná maska.

Když několik týdnů po otevření zapečetěných dveří hrobky zemřel (kromě několika dalších Carterových spolupracovníků) za ne zcela vyjasněných okolností Carnarvon, ozvaly se první hlasy o "trestu, jenž stihl hanobitele hrobu". Na údajnou faraonovu kletbu ale Carter nevěřil, ke své práci přistupoval "s posvátnou úctou a hlubokou vážností, avšak rozhodně bez strašidelné hrůzy, jejímuž tajemnému kouzlu tak snadno podléhá dav, který prahne po senzacích". Někdejší britský hrdina zemřel v 64 letech v ústraní, téměř opuštěn a zapomenut.

Carter, který se narodil 9. května 1874 v londýnském Kensingtonu, se zařadil mezi nejdůležitější postavy v historii egyptologie. Jednou z nich byl i Napoleon, bez kterého by věda zabývající se starověkým Egyptem možná ani nevznikla. V letech 1798 až 1801 vzal s sebou totiž na válečnou výpravu do severoafrické země více než 160 odborníků, kteří svoje objevy a poznatky shrnuli do knihy Description de l‘Egypte. Dalším vědcem pak byl Napoleonův současník Jean-François Champollion - rozluštitel egyptských hieroglyfů.

ZDROJ: www.ceskenoviny.cz, vydáno: 01.03.2009